Vogue vs Screwed

Krasne pondelni odpoledne moje mile.

Po vice nez tydnu se s vami mohu opet s velikou radosti privitat na mem blogu.

Za duvodem me nepritomnosti a blogu zejiciho prazdnotou byla dovolena na Malte. To ona je vinikem.

Urcite se k ni v jednom z mych dalsich prispevku vratim a trochu vice podrobneji popisi zivot na Malte, na malem ostruvku, kde se nemeri vzdalenost na mile, ale na minuty, kde se vubec, ale vubec nedodrzuje jizdni rad, on totiz ani zadny neni a kde jsou narodnim jidlem spagety s kralikem. 

Dnes, po celem tom hektickem vikendu, kdy se nedela nic jineho, nez ze se vraci zivot do starych koleji, mam naladu snad jen na nejakou knizku neboc casopis.

A jake to stesti, mam oboji. 

Britsky Vogue jsem si stihla koupit na letisti a knihu Screwed o dozorci ve veznici mame uz nekolik let, jen jsem ji jeste nestihla precist. 

Nejsme fandy veznic a uz vubec se nepratelime s dozorci, ale tato kniha nas upoutala v jednom skotskem bookstore...

Muj muj: ''...tyyy jo,  pojd sem, pojd sem... rychle... koho Ti to pripomina?'' a ukazuje mi obalku knihy.

Ja: ''Tyyy jo, to jsi Ty.... no, fakt... to jsi Ty?!''

 Muj muz: ''Jak jsi me poznala?''

Ja: '' ... tak ziju s Tebou a tu fotku mame v albu.''

Muj muz: '' Aha...a ted uz i na knizce.''

(poznamka: mame doma  barevnou fotografii v originalu a byla focena na Floride v dobe, kdy tam muj muz studoval a pozdeji se take stal pilotem)

Zacli jsme se smat a pak s tou knizkou chodil asi jeste dobrou pul hodinu po obchode a cekal, kdo si toho vsimne a u placeni to bylo na Oscara... ach, ta chlapska jesitnost.

Takze ja jdu na ni.



Mejte se prima.

Marketa